Zajimavosti okolí

 

Pramen Moravské Dyje

Nedaleko Panenské Rozsíčky pramení na louce patřící jejímu občanu Františku Brabencovi, rolníku z č.13, Moravská Dyje. Louka bývala kdysi rybníkem. Řeka pramení po kopcem zvaný Hřeben (673m.n.m). Protéká krásným údolím po lukách mezi místy zalesněnými svahy směrem k jihu. Řeka tvoří přirozenou hranici mezi katastrem Panenské Rozsíčky, Bezděkova a Stajišt.

 

Moravská Dyje je jednou ze zdrojnic řeky Dyje, druhou zdrojnicí je Rakouská Dyje ( Thaya). Délka k soutoku s Thayou činí 68,1km. Plocha povodí Moravské Dyje je 630km2.

 

V roce 1982 upravili členové Českého svazu ochránců přírody v Třešti prameny Dyje a 9.května se zde uskutečnila za účasti více než 500lidi slavnost otvírání studánek. Ochránci vysázeli podél toku Dyje více než 1200stromků. Při slavnosti byla u pramenu odhalena plastika Jarní studánka, dílo třešťského rodáka ak.sochaře Jaroslava Krechlera. Dnešní soška u pramene je kopií původní plastiky, která je uložena v třešťském muzeu. Tato soška spolu s plastikou modrobílého stromu „Zrození“ tvoří 1.zastavení tzv. Kristkovy podyjské glyptotéky, která vyprovází právě řeku Moravskou Dyji na její pouti. Plastika stromu vztyčená na jaře 2007 symbolizuje splynutí elementů voda a vzduch.

 

U pramene byla roce 6.července 2011 sloužena mše za účasti více než 700lidi v rámci poutě „Poutě k pramenům“, kteroužto událost připomíná dřevený kříž níže pod pramenem.

 

Místo, kde vyvěrá Moravská Dyje, je krásné v kteroukoliv roční dobu. Zjara v březnu a dubnu tady vzduch naplňují nezaměnitelnou jemnou vůní desítky trsů bledule jarní, pak následuje prvosenka jarní, zvaná petrklíč. Koncem května jsou okolní louky jsou zaplaveny pampeliškami, v létě potom kopretinami a hvozdíky, u pramene vykvete žlutý kosatec. Místo označil Luděk Munzar ve svém pozoruhodném televizním projektu, ve kterém putoval po pramenech českých a moravských řek, jako jeden z nejkrásnějších pramenů. A místní jsou na to patřičně hrdí.

DSC 0059

DSC 0070
IMG 5133 DSC 0055

 

 

  

Vlčí jáma

Pod Vrcholem Lísek (670) se v hustém smrčí narazíte na nečekanou jámu, jako pozůstatek nějakého dávného vývratu. Jde o zbytky tzv.vlčí jamy. Má asi 3m v průměru a je dodnes ještě 1,5m hluboká. V časech svého použití byla mnohem hlubší a směrem ke dnu se rozšiřovala. Nahoře bývala asi zakrytá a uvnitř v dřevené kleci se schovalo sele, jehně nebo nějaká jiná návnada. Dno mohlo být pokryto zašpičatělými kůly, anebo bylo jen holé. Vlk, kterého zlákala návnada a chytil se, se nedokázal po šikmých stěnách dostat nahoru a buďto zahynul hlady, nebo ho vesničané ubili. Vlčí jámy nařizoval budovat na královských pozemcích už Přemysl Otakar II. Ta u Rozsíčky však je mnohem mladší. Ale i tak něco pamatuje. Poslední vlk v nejbližším okolí byl zabit ve Žďárských vrších r.1830 a jeho tělo je vycpáno na pernštejnském hradě.

 

 

Lípy na návsi

V okolí školy a na návsi stojí mohutných 11lip,deset pochází z roku 1911, takže se v letos dožijí 101let a jedna z nich, lípa Svobody, stojí před vchodem do školy od 30.dubna 1919 na památku vzniku samostatné republiky.

DSC 0043

hřiště ořez

Foto 8

Foto 29

 

 

 

Leknínové jezírko

Až pojedete cestou na Sedlejov, nemůžete pominout vpravo ležící půvabné jezírko zasazené v lesní zeleni. V květnu, pokud budete trpěliví, uvodíte v jeho vodě dovádět pestré samečky čolků horských a čolků obecných. Jsou chráněni, ale prohlížet si je smíte. Ale musíte to stihnout právě v období několika teplých jarních týdnů. Pak se samečci čolků vydovádí, zplodí potomstvo a rozlezou se zase po okolních lesích žít samotářský staromládenecký život a jejich nenápadné samičky se postarají o vyvedení další generace.

 

A pak , jakmile uvidíte, že se na hladině rozzáří bílé květy nejkrásnějšího květu – bílé růže leknínu bílého, poznáte, že bude přichází léto. Člověk neuvěří, že se za bílými lístky neskrývá maličká křehká vodní víla.

IMG 5107 P1030441
P1030446 P1030452

 

 

Kříže a boží muka

Nejstarší dochovaný kříž vztyčili zbožní předkové u cesty do Sedlejova. Prý až k němu vyprovázeli obyvatelé zemřelé sousedy a pak už s povozem šli jen ti nejbližší. Litinový kříž s žulovým podstavcem byl postaven LP 1851.

 

V dolní části obce stojí podobný litinový křížek v žulovém podstavci s vytesaným letopočtem 1864. U tohoto kříže se konaly májové večerní pobožnosti a zde začínala poutní procesí do okolí.

 

Další kříž uvidíte na milém návrší nad návsi naproti škole, letopočet na kříži obráceném k obci není, ale jistě pochází nejméně z přelomu letopočtu.

 

Čtvrtý kříž nalezneme na okraji lesa V Lísku, pod stejnojmenným kopcem. Kříž je kamenný, tělo Spasitele na něm není, ale na cedulce na podstavci lze přečíst, že byl postaven manžely Vondrákovými r 1907. Tito lidé bydleli v domě č.10.

DSC 0048